EXPOZICE A KOMPOZICE- učíme se fotografovat

Ti, kteří se někdy alespoň trochu zajímali o fotografii, jistě spatřili termíny, které jsou základem fotografování. Jedná se o kompozici a expozici, která nám zajistí, abychom dokázali vytvořit krásné a atraktivní snímky.

Nejdříve se podíváme na kompozici. Kompozice je velmi zjednodušeně řečeno rozložení obrazu a umístění hlavního předmětu do fotografované scény. Jde zejména o to, abychom dokázali vnímat oblast, ve které chceme fotit a správně do ní umístit náš hlavní objekt. To znamená, jestli se bude nacházet na levé nebo pravé straně, či úplně jinde. Pro docílení ještě lepšího záběru se seznámíme s dalším pojmem, a to „zlatým řezem.“ Zlatý řez vznikne umístěním fotografovaného záběru (předmětu), tak aby se nenacházel uprostřed scény, nýbrž v průsečíku vodorovných a svislých os nebo alespoň blízko nich. Tuto situaci používáme z důvodu, že středová kompozice (předmět umístěný uprostřed snímku) nemusí a taky většinou nevypadá dobře. Kolem dokola objektu je pak zbytečně moc prázdného místa. Snažíme se jej umístit na strany a na zbytek „vmáčknout“ něco zajímavého co bude působit zajímavým dojmem.

Pro lepší názornost si to ukážeme na obrázku. Vytvoříme si zde tzv. mřížku, do které pak umístíme zlaté řezy. Ty jsou na fotografii ztvárněny červenými kružnicemi na průsečících os. Umístěním záběru do těchto míst, tak docílíme zlatého řezu, který je pro vznik zajímavých nálad fotografií důležitý.

Dalším stejně důležitým pojmem, o kterém si povíme je expozice. Ta přímo souvisí s předchozí problematikou. Expozice je nastavení fotoaparátu, tedy výslední vznik snímku, zda-li bude podexponovaný (tmavý) či přeexponovaný (přesvětlený), apod. Musíme však znát i několik parametrů, bez jejichž nastavování se neobejdeme. Jsou jimi čas, clona a ISO. Práci si můžeme zjednodušit zapnutím automatického režimu. Ten nastaví vše za nás a my jen stiskneme spoušť a je vše hotové. V tomto případě je však možnost, že snímek nebude vůbec vypadat tak, jak jsme si představovali. Řešením je přepnout se do režimu manuálního, naučit se ovládat přístroj a mít celou scénu pod kontrolou. Nyní si řekneme o jednotlivých parametrech, co znamenají a jak fungují.

Začneme časem. Čas ovlivňuje délku expozice a světlost snímku. Ve většině případů se nastavuje pod jednu vteřinu. Na displeji našeho přístroje jej poznáme například označením 1/100. Jednička značí vteřinu. Po vydělení zlomku 1:100 získáme hodnotu 0,01. To znamená, že čas, na který právě fotíme je 0,01 vteřiny, což je relativně krátký čas na udržení přístroje v ruce. Ovšem to není vše. Důležité je vědět, že číslo 100 lze měnit, zvyšovat nebo snižovat. Takže pokud půjdeme s nastavováním výše, například na 1/200, 1/500 nebo 1/1000, vyjdou nám menší a menší čísla, čímž i kratší čas a ve výsledku i tmavší fotografie. Funguje to i obráceně. Nižší hodnota (1/80, 1/50,…) je delší čas a světlejší snímek. Je však podstatné, abychom neměli fotku rozmazanou. Tím pádem bychom neměli nastavovat delší čas než převrácenou hodnotu ohniskové vzdálenosti na objektivu, na kterou právě fotíme. Například, fotíme-li na ohnisko 50mm, neměli bychom jít na delší čas než 1/50, jinak již bude nutné použít stativ či jinou pomůcku.

Dále je potřebné nastavovat clonu. Clona představuje hloubku ostrosti, kterou jsme se již zabývali v jednom z předchozích článků „Jak vytvořit správnou hloubku ostrosti“. Takže ve zkratce. Jde o to, kolik prostoru na snímku budeme mít ostrého a kolik ne. Nižší clonové číslo, nižší hloubka ostrosti a tím méně ostrého ve scéně. Naopak vyšší clona, více ostrosti. Toto číslo závisí na použitém objektivu. Některé poskytují minimálně clonu f4, dokonce i f2,8 nebo f1,4.

Posledním z řady důležitých pojmů je ISO. To nám představuje světlost a kvalitu snímku. Jeho hodnotu lze nastavit na většině případů od 100 až do 25 000. Máme-li nastavenou hodnotu 100, snímek bude nejkvalitnější. Se zvyšujícím se ISO (200, 400, 800, 1600,…) dochází k zesvětlení celé fotografie, ale také ke zhoršení kvality vlivem vzniku tzv. digitálního šumu. V dnešní době hlavně u zrcadlovek poloprofesionálních a profesionálních je možnost nastavovat ISO do vyšších hodnot. Přístroje zvládnou i ISO 2000 relativně bez šumu a ztráty kvality.

Popravdě zásady a pomůcky, které při fotografování existují, není až tak dokonale nutné dodržovat. Jedná se o tipy, kdy máte větší možnost a jistotu docílit zajímavějších snímků a většina fotografů se jimi řídí. To však není pravidlo a v některých případech lze zajímavou fotografii lze vytvořit i při porušení pravidel. Záleží na dané situaci a úhlu pohledu

Facebook