Hloubka ostrosti

Hloubka ostrosti – Cesta k lepší fotografii
Každý z nás viděl fotografii s rozostřeným pozadím. Ať už šlo o fotografii portrétu,
detailu či makrofotografie. Ve většině případů bylo pozadí právě
rozostřeno. Soustředilo se tak zaostření hlavního předmětu ze scény a záběr byl mnohem
zajímavější.
K čemu je to vlastně dobré a jak toho docílit ?
Hloubka ostrosti je fotografický termín, který je pro profesionální fotografovy ve své práci
denním chlebem. Netýká se to však jen profesionálnách fotografů, ale také třeba amatérů a širší veřejnosti,
kteří chtějí vplout do světa fotografie a něco se o něm dozvědět. Dříve nebo později se
k této problematice dostane každý, kdo má chuť se o tomto oboru dozvědět více.
Hloubka ostrosti se používá hlavně k dosažení rozostřeného pozadí. Jednoduše řečeno, čím
menší hloubka, tím více snímku rozostřeno. Dojde tak k úžasnému oddělení hlavního
předmětu od pozadí.
V praxi se toto dá využít u zmiňovaného portrétu, makra a detailu. V případě fotografování
lidí, ať už rodiny, kamarádů, modelů či modelek, chceme dosáhnout právě co
nejmenší hloubky ostrosti. K tomu nám pomůže nastavení clonového čísla. Důležité je ovšem
mít fotoaparát nebo digitální zrcadlovku s možností přepnutí na manuální režim, který je
vždy označen písmenkem M. Oproti automatickému režimu, který mají všechny
přístroje, od tzv. „mýdlových krabiček“ až po profesionální zrcadlovky, nám manuální režim
umožňuje nastavit všechny parametry, dle naší potřeby, včetně clonového čísla. Číslo udává
hodnotu hloubky ostrosti. Na displeji jej nalezneme nejčastěji na hlavní obrazovce, kde je
označeno například f5.6. Ttoto značí aktuálně nastavenou ostrost. Čím větší číslo
nastavíme, tím bude větší hloubka a tedy i více ostrého prostoru na výsledném snímku a
naopak (menší číslo, menší hloubka). Stejně lze použít i při snímání makrofotografií a
detailů.
Jenže i toto má i svá úskalí. Clonové číslo a tedy hloubku ostrosti si nemůžeme nastavit „jak se
nám hodí“. Závisí na daném objektivu fotoaparátu. Ten má na svém povrchu „vytištěnou“
hodnotu, udávající minimální nastavitelné clonové číslo. Například 4.5 – 5.6, což značí, že na
nejširším ohnisku, který objektiv poskytuje můžeme nastavit nejnižší číslo clony 4.5. Při
zoomování se pak clona zvyšuje a na nejdelším ohnisku už lze nastavit nejméně 5.6. Existují
ovšem i objektivy, které mají hodnotu po celé délce ohniska konstantní.
Hloubku ostrosti tedy používáme pro rozostření, hlavně pozadí, které, kdybychom nechali
ostré, tak nemusí vždy působit nejlépe. Přestavte si, že fotíte jarní květy stromů. V tomto
případě bude určitě vypadat lépe, když nastavíme malé clonové číslo. Hodnoty se mohou
pohybovat například kolem 2.8 nebo 4. Pozadí se tak rozostří a vynikne květ, který má být na
fotografii dominantou.

Facebook